Poběžovice milované i osudem zkoušené – křest knihy

Poběžovice milované i osudem zkoušené

Ve středu 15. listopadu pokřtíme knihu o Poběžovicích s názvem Domov/ Heimat – Poběžovice/ Ronsperg. Jak její název napovídá, kniha historii města vypráví v češtině i němčině. Důvodem je skutečnost, že oba jazyky zaznívaly ve zdejších ulicích po mnoho generací. Někdy zněl silněji jeden, jindy druhý, k historii Poběžovic ale patří oba.

Na počátku jsme přemýšleli o tom, co by měla kniha přinést. Došli jsme k závěru, že chceme, aby pomohla místním porozumět historii tohoto městečka a představit jej návštěvníkům jako pozoruhodné místo se zajímavými osudy. Chtěli jsme připomenout všechny kapitoly zdejší historie, které jsou důležitou součástí příběhu Poběžovic a ukázat, že toto místo bylo a je dobrým místem pro život.

Osudy Poběžovic jsou složité. Po válce v důsledku odsunu zdejších českých Němců a komunistické ideologie došlo k částečné ztrátě paměti místa. O některých věcech, lidech a událostech z minulosti se zkrátka nemluvilo. To vše ovlivňuje současnost a samozřejmě i dnešní podoba Poběžovic je logickým výsledkem historických dějů.

Poběžovice bývaly centrem malého panství, které držely významné šlechtické rody a pobývali zde pozoruhodní lidé, například sochař Jan Brokoff, skladatel Bedřich Smetana či myslitel Richard Coudenhove Kalergi. Na hřbitově a v kostele se kromě jiných nacházejí rodové náhrobky Ronšperků, Švamberků, Wunschwitzů, Linkerů, Coundenhove Kalergi. 

Židé ve městě žili nejméně 500 let a řízením osudu se Poběžovice staly významným poutním místem chasidských Židů. Osudy zdejší židovské obce symbolizuje synagoga, která byla zničena krátce po záboru Německem a dnes po více než osmdesáti letech pomalinku vstává z trosek. 

Kniha se nevyhýbá ani období studené války, kdy šlechtické majitele zámku vystřídali příslušníci pohraniční stráže, která ve městě měla svou brigádu. Poukazuje i na dědictví komunistického režimu, se kterým se město vyrovnává dodnes, nejviditelněji v podobě zchátralého zámku. Publikace přináší svědectví o „starých“ Poběžovicích, které nenávratně zmizely zbouráním třetiny domů v poválečném období. Popisuje i zrod „nových“ Poběžovic bytovek, prodejen, rodinných domů i garáží, které vyrostly často díky nezištné práci místních občanů. A shrnuje i posledních třicet let, kdy město, spolky, škola i podnikatelé tvoří současné Poběžovice.

Co práce na knize přinesla nám? Obdiv k lidem, kteří v různých dobách v Poběžovicích žili, své město rozvíjeli a účastnili se bohatého společenského a kulturního života. Jejich láska k domovu může inspirovat i dnes. Je podobná lásce k dětem: chceme pro ně to nejlepší a odpouštíme jim chyby ne proto, že si to zaslouží, ale proto že jsou naše. Poběžovicím přejeme mnoho lásky a péče od těch, pro které jsou domovem.

Kristýna Pinkrová a Ladislav Ptáček